Stavba: -en(0)/-én(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru hrad, resp. skloňovacího typu les.

Sufixem jsou utvořeny některé (1) názvy měsíců. Základové slovo v těchto případech označuje skutečnost, která je pro daný měsíc charakteristická. Srov.: leden ← led; březen ← bříza, duben ← dub (v březnu raší břízy, v dubnu duby); květen ← květ; červen ← červený (v červnu se červenají třešně, jahody a další plody)¹⁰⁰; říjen ← říje (říjen je měsícem říje(ní) vysoké zvěře).

Sufixem -en jsou utvořena rovněž nečetná (2) pojmenování konkrétních předmětů: svícen ,stojan na svíci‘, prsten ,kroužek, zpravidla kovový, nošený na prstu‘, listen ,list, z jehož úžlabí vyrůstají květy‘.

V názvech (3) chemických prvků a sloučenin se uplatňuje buď varianta -en/-én, příp. jen krátká podoba -en, srov. acetylen/acetylén × naften. Formantem -en/-én se označují uhlovodíky s dvojnou vazbou, tzv. alkeny. Někdy jde o tradiční, nesystematické názvy, které nekorespondují s chemickou podstatou příslušných prvků, např. acetylen (tradiční, běžnější název) – ethyn (systematický název).

Formant -en/-én se v současné češtině už nevyužívá. Neplatí to pro chemické názvosloví, které je definováno tak, aby umožňovalo jednoduše generovat názvy pro nové látky. Názvy uhlovodíků zakončené na -en/-én (podobně jako názvy dalších látek na -an, -yn, -yl, -id, -át aj.) jsou však obvykle přejímky z jiných jazyků.

Z nezohledněných nálezů: Na -en jsou zakončena substantiva, která ve staré češtině patřila k mužským n-kmenům: jelen, hřeben, kámen, řemen, třmen aj. (patří sem např. i výše zmíněný prsten). Hojně doložená jsou cizí propria na -en: Damien, Volkswagen, Warren, Green, Karen, Cohen, adaptované Evžen.