Stavba: -ejš(í)/-ějš(í), kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru jarní. Odvozovací základy jsou jednoduché, méně často složené, české i přejaté.

I. Z adjektiv prvního stupně se příponou -ější, popř. -ejší tvoří četná (1) adjektiva druhého stupně, komparativy. Dlouhodobě se vede diskuse, zda je stupňování jevem slovotvorným, nebo tvaroslovným. Zde jej pojímáme jako jev přechodný – tzv. paradigmatické tvoření: šťastnější ← šťastný, úspěšnější ← úspěšný, submisivnější ← submisivní, pod. známější, intenzivnější, spokojenější, atraktivnější. Tvoření komparativů může být provázeno alternacemi: přímočařejší ← přímočarý, papežštější ← papežský, dynamičtější ← dynamický. Obdobně jsou tvořeny (2) slovotvorné varianty odstraňující konsonantické alternace i knižní příznak kratších variant: snadnější resufixací ze ← snad-n-ý (vedle snaz-ší), zadnější ← zad-n-í (vedle zaz-ší); srov. ► -ší. Alternativní tvoření druhého stupně bez odstranění alternace je např. u dvojic bohatější : bohatší, prostější : prostší (► -ší).

II. Z adverbií jsou sufixem -ejší/-ější tvořeny (3) první stupně adjektiv odkazujících k časovým nebo prostorovým vztahům: včerejší ← včera, tehdejší ← tehdy, nynější ← nyní, dřívější, zítřejší, někdejší, z místních tamější jako slovotvorná varianta k tamní, obojí ← tam, protější ← proti, zevnější : zevní ← vně, D/dolejší ← dol-e. Pro H/hořejší (ani tady nejde o komparativ) je atypickým základovým slovem spíš adjektivum hor-ní, ale je možný i výklad ← na-hoř-e.

Pouze etymologicky je přípona vysvětlitelná ve slově vezdejší ,každodenní‘, později i ,pozemský‘ ← vesdy, vešdy, vždy, později lidovou etymologií přikloněno ke zde. O jinou příponu se jedná ve slovech vedle-j-ší, zde-j-ší. Prefixací jsou z komparativů tvořeny superlativy typu nejkrásnější, nejmilejší, nejcennější. Výsledkem cirkumfixace jsou slova předvčerejší, znejmilejší aj. Jako spřežky lze chápat výrazy typu sebedokonalejší, sebeosvícenější (srov. ► sebe-).