slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Substantiva takto zakončená chápeme jako odvozená sufixem -ství (-ctví/-tví) od rozšířeného základu: penězokaz-ec-tví (SYN: 55), stávkokaz-ec-tví (13).
U substantiv knížectví, velkoknížectví, dóžectví bychom konstatováním sufixu -ectví popřeli původní tvoření kněžet-stvie apod. včetně nápodoby takového tvoření. Většina lemmat má sufix -tví, protože jsou tvořena od substantiv na -ec (pokrytec → pokrytectví), -ek (svědek → svědectví), popř. -ce (vynálezce → vynálezectví). Poněkud nestandardní je lyžectví (,lyžování, lyžařina‘, používané v době počátků lyžování v Čechách, citované i v dnešním tisku). Jako sporná se jeví identita sufixu u substantiv ublíženectví, zvířectví, uraženectví, která mohou být odvozena od adjektiv na -ecký (ublíženecký, uraženecký, zvířecký); dále u substantiv časopisectví (vytvořeno možná pod vlivem romanopisectví), mědikovectví, dlouhoživectví, příbuzenectví.
RN, JŠ