Stavba: -(e)c(0), kde (e) je jen ve tvarech s nulovou koncovkou, (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru muž u životných, vzoru stroj u neživotných substantiv.

I. Od substantiv se tvoří názvy osob, které k něčemu příslušejí. Od názvů států se tvoří (1) názvy obyvatel státu; sufixu -ec tu silně konkuruje sufix ► -an. Volba sufixu i výsledná podoba se u jednotlivých názvů utvářely, popř. měnily, v dlouhém dějinném procesu a mají řadu nepravidelností. Z názvů obyvatel evropských zemí mají sufix -ec – ať jako výsledek sufixace nebo resufixace – tyto názvy: Albánec, Černohorec, Makedonec, Estonec, Jugoslávec, Litevec, Lichtenštejnec, Nizozemec, Portugalec, Slovinec, Ukrajinec; z názvů mimoevropských zemí např. Argentinec, Arménec, Ázerbájdžánec, Brazilec, Bolívijec, Ekvádorec, Filipínec, Gambijec, Íránec, Izraelec, Japonec, Kolumbijec, Korejec, Libanonec, Nepálec, Nikaragujec, Pákistánec, Panamec, Paraguayec, Somálec, Súdánec, Thajec, Viet­namec, Zambijec. Při odvozování dochází k obecným i speciálním hláskovým změnám a k výměnám sufixů: Albán-ie → Albán-ec nebo Eston-sko→ Eston-ec (výměna sufixu), Brazílie → Brazil-ec (výměna sufixu a krácení vokálu), Fidži → Fidži-j-ec, Libye → Liby-j-ec, Korea → Kore-j-ec (vkladné -j- po základu, který končí samohláskou).

Od jmen osob se tvoří (2) názvy příslušníků panovnického rodu (Jagellonec, Romanovec) a (3) názvy příslušníků školy, směru, hnutí, etnika/rasy (Árijec/árijec)

apod., kde byl mnohdy adaptován latinský sufix -eus do podoby -ejec: pythagorejec, epikurejec, manichejec. Ve skupinách (2–3) se užívá i sufix ► -ovec.

Od apelativ se tvoří (4) názvy nositelů sociální role, jde však jen o několik jednotlivých a nesourodých názvů: cizina → cizinec; dále: chlapec, maratónec; zejména chlapec, cizinec mají vysoké frekvence. Přechýlené je vdovec ← vdova.

Snad původně zdrobňováním, z dnešního hlediska spíš specializací významu vznikly desítky (5) slov modifikovaných (srov. tuto funkci také u sufixů ► -ice ž., ► -ce s.), z nichž část (5a) má specializovaný význam (vlasec, dílec, pražec, stolec) a z těch se pak řada používá především v abstraktním/abstraktnějším významu (obrazec, rámec, řetězec, sloupec, vzorec). Modifikovaných označení se využívalo i v přírodovědném názvosloví (červec, jelenec, vápenec, hadec; část těla nosec); ojediněle bylo využito k pojmenování jednoho z měsíců roku (červen → červenec). Jindy však substantiva se sufixem -ec (5b) označují v podstatě tentýž či mírně modifikovaný obsah denotátu, jejž označuje substantivum základové: dvorec, hranolec, jehlanec, kabátec, kahanec, praporec, provazec, pupenec, řemenec, trámec, zvonec. Sem patří i příležitostné obměny z různých pohnutek jako sýrec. Hranice 5a × 5b není ostrá: např. v notopisu je výraz trámec terminologizovaný, v heraldice jde o zobrazení podobné trámu a myslitelné je i užití ještě bližší významům slov trám/trámek.

Modifikovaná slova se uplatnila i jako (6) místní jména (Hradec, Kostelec, Klášterec, Chlumec) a příjmení (Adamec, Filipec, Jakubec, Holubec).

Substandardní a expresivní jsou (7) zkráceniny: gramofon → gramec; pingpong → pinec (vedle pinčes), (8) výrazy s vyměněným sufixem a změněným rodem: trojka → trojec; žába ,děvče‘ → žabec.

II. Od adjektiv se tvoří (9) názvy osob jako nositelů vlastnosti. Mezi odvozeninami od primárních adjektiv najdeme slova od běžných a stylově neutrálních (lakomec, slepec, stařec, surovec, světec) přes slova stylově příznaková a méně frekventovaná (bohatec, hlupec, hrubec, chromec, churavec, liknavec, mudřec, ošklivec, podlec, špinavec, tupec, zrzavec) až po nadávky (blbec, pitomec, tupec). Běžné je i tvoření od desubstantiv: sval → svalnatý → svalnatec, podobně nosatec, vlasatec, ojedinělé je odvození od adjektiva utvořeného z číslovky: jediný → jedinec nebo od vcelku srozumitelného, ale formálně stěží analyzovatelného zájmenného základu (sobec: srov. sobě). Některé názvy nositelů vlastností fungují i jako příjmení (Malec, Hrubec), jeden z nich byl využit k názvu etnika (němý → Němec) a ten se pak stal také častým příjmením.

Stále je živé odvozování od adjektiv vzniklých ze sloves: přemýšlet → přemýšlivý → přemýšlivec, pomatený → pomatenec, dále snaživec, závistivec, zuřivec, žárlivec; zaslepenec; zbloudilec.

Hojným východiskem jsou zejména adjektiva od slovesných příčestí, zvlášť od trpného; takto se často tvoří (10) názvy osob podle profese nebo jiné sociální role: zaměstnaný → zaměstnanec (podobně poslanec, trestanec, zmocněnec), zajatý → zajatec; v nečetných případech je východiskem příčestí činné (znalý → znalec). Dosud málo odvozených substantiv vzniklo od přejatých adjektiv zakončených na -ivní: investigativní → investigativec, kreativní → kreativec, kdy je adjektivní zakončení -ní (k významu srov. ► -iv-) vyměněno za -ec.

Mezi názvy nositelů vlastnosti se řadí také (11) zoologické a botanické názvy různé obecnosti: dravý → dravec, pestrý → pestřec, štětinatý → štětinatec. Názvy vyšších taxonů (strunatci) se užívají zpravidla či výlučně v plurálu a výchozí adjektivum (strunatý) nemusí být v úzu. Z oblasti přírodních věd jsou i (12) matematické termíny dělenec, sčítanec. Na základě adjektiv od sloves byly podle způsobu přípravy vytvořeny (13) názvy pokrmů: mazanec, trhanec; na ně navazují další názvy se sufixem -anec.

III. Od sloves jsou utvořeny (14) názvy osob podle jejich činnosti. Nově se už netvoří, ale některé z nich jsou dosud frekventované: běžec, herec, honec, chodec, jezdec, kupec, letec, lezec, lovec, pěvec, plavec, rytec, střelec, vědec, věštec. Jako historismus nebo archais­mus se může objevit hudec (← stč. hústi, hude), mlatec (← mlátit); žnec ← žít/žnout nebo nepravidelně tvořené pištec. Některá z těchto starých slov fungují i jako příjmení: Hudec, Střelec, s neprůhledným utvářením základu Švec. Sufix -ec se může podílet i na stavbě složených názvů osob podle jejich činnosti: činit zlo → zločinec; podobně stříbrotepec, kovolijec. Speciálním případem nepravidelného tvoření od slovesa je název savec (← sát), s oporou ve tvarech obsahujících předkoncovkové -v- (savý, nasávat).

Kromě názvů osob má ve slovesech původ také několik jednotlivých (15) názvů objektů podle jejich funkce, resp. jejich funkčních částí: bodec, podstavec; již neprůhledné je poklopec, věnec. S oporou v trpném příčestí byly vytvořeny (16) (expresivní) názvy výsledků děje škrábanec, štípanec, kousanec (vedle kusanec); navazují další názvy se sufixem -anec.

IV. Slovotvornými solitéry jsou (17) název horniny vápenec (← vápno) a (18) název objektu dřevec (← dřevo),⁹⁵ oba tvořené od substantiv.

Řetězec -ec je součástí složených sufixů. Kromě už uvedených jsou to ► -inec, -enec, -atec.

Řetězcem -ec končí i substantiva, v nichž nejde o sufix (obec, pec, klec, ranec ...), stejně jako substantiva, u nichž upadl v zapomnění jejich základ (otec, kanec), případně významový poměr mezi základovým a odvozeným slovem (borec, konec).