Stavba: -ař(0), kde -0 reprezentuje soubor koncovek vzoru muž.

Tvoření I. od substantiv převažuje. Patří sem označení (1) profese (zubař, komisař), (2) osob, které něco vyrábějí (loďař, stolař, zvonař) či tvoří umělecké dílo (sochař, filmař). Vymezená je skupina (3) pěstitelů a chovatelů (vinař, houbař; včelař, pejskař). Další skupinou jsou (4) vlastníci: chatař ← chata; v řadě případů nelze vést přesnou hranici mezi významy 3–4: srov. sadař. Mezi pojmenování (5) sportovců, která vyšla ze slangu, patří lyžař, výškař, desetibojař, oštěpař. Jiná skupina osob je pojmenována podle (6) místa, na němž pracují (stavbař, pilař). Několik názvů označuje (7) hudebníky vyznávající určitý hudební styl či jeho příznivce (technař, folkař, swingař). Část názvů má (8) expresivní zabarvení (šprýmař, troškař), dané odvozovacím základem. Malou skupinu tvoří slova vyjadřující zařazení žáků (9) podle klasifikace ve škole (pětkař, trojkař, dvojkař). Vyskytují se i slova (10) s více významy. Příkladem je slovo stopař: Není povinností řidiče zastavit, takže stopař může čekat hodiny, než ho někdo sveze ,chodec zastavující máváním kolemjedoucí vozidlo, aby ho svezlo‘ × Život stopaře goril vypadá na první pohled stereotypně, ale rozhodně to není nezajímavá práce ,člověk provádějící v terénu stopování zvěře nebo nepřítele‘ × Tento pes je vynikající stopař, ale nalezenou oběť nikdy nenapadá ,pes vycvičený v hledání stop‘; přidejme Pouze hoch, jemuž říkali Stopař, nalezl vše, co Rikitan na pěšince nastražil (přezdívka, např. ve skautském oddíle); Tady začal Ladislav Nykl před osmnácti lety vydávat trampský časopis Stopař (název trampského časopisu). Podobně dálkař: ,sportovec – skokan do dálky‘, ,student distanční formy studia na vysoké škole‘, ,řidič kamionu na dlouhé vzdálenosti‘.

Základovým slovem jsou jen zčásti II. slovesa, a to především při pojmenování (11) profesí (tes-at → tes-ař), písař je odvozeno od obměněného základu pís- slovesa psát, lékař od základu lék- slovesa léčit, ale lze uznat i tvoření od substantiva lék. S označením profesí souvisí i používání řady derivátů jako (12) příjmení (Tesař, Kuchař, Pekař). Některá příjmení (Pilař, Prachař) se v dnešních textech vyskytují častěji než původní označení profese, některá se vyskytují už jen jako propria (Budař, Pluhař, Košař, Solnař).

III. Tvoření slova bachař je (13) ojedinělé. Toto slovo je odvozeno z výrazu bacha (srov. frazém dá(va)t bacha).

Slova císař, ohař, trakař nepovažujeme za odvozená sufixem -ař.