Stavba: -ač()k(a), kde () reprezentuje vkladné e (zabíjaček), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru růže. Odvozovací základy jsou české i přejaté, jednoduché.

I. Od substantiv je odvozena nesourodá skupina (1) názvů nositelů příznaku (substančního nebo substančně pojatého): myslivecké označení kachny divoké, dříve přilétající v březnu – březňačka, lidové označení polévka prdelačka (ačkoli ostatní jednoslovné názvy polévek jsou odvozovány z adjektiv; v tomto případě adekvátní přídavné jméno není doloženo, způsob tvoření je tedy spíše analogický). Substantivní původ by mohlo mít i slovo kalkulačka, pokud by mělo původ v přejímce kalkulátor a adaptační záměně celého složeného sufixu, jež by slovo formálně přiblížila výrazům typu počítačka. Srov. též bod III. (4) tohoto hesla. Původ v podstatném jméně má nejspíš i vlastní jméno hudebního seskupení Veselačka, formace z oblasti ← Veselí nad Lužnicí / Veselsko, srov. tamtéž). Ojediněle se vyskytuje příjmení Havlačka ← Havel. Okazionalismem je výraz táboračka ve významu tábornice.

II. Od adjektiv se tvoří některé univerbizované (2) názvy polévek: zelňačka, bramboračka, cibulačka. Rovněž zjednoslovněné jsou (3) názvy horních a dolních končetin: pravačka, levačka. Výrazně obecněčeský ráz má slovo polňačka ← polní cesta. K adjektivnímu základu slova ventilačka ukazuje příznak neoficiálnosti, mající opět nejspíš příčinu v univerbizaci. Dnes se tímto slovem nejčastěji označuje sklopná část okna, víceslovné pojmenování však není doloženo. Označovala se jím však také šachta, trubka nebo jakákoli ventilační mříž(ka) tohoto účelu, dnes hlavně ve dveřích; může tedy jít o sémantický posun, zmnožení významu; byl by tak snáze vysvětlitelný i ženský rod; srov. část III. (4) tohoto hesla. Pomístní pomnožné jméno Dvoračky je nejspíš opět resufixací odvozeno z adjektiva ← dvorský.

III. Slovesný původ mají významově nesourodé (4) názvy nositelů dějového příznaku: zabijačka/zabíjačka ← zabíjet, visačka ← viset (pokud není odvozeno od adjektiva visací sufixem ► -ka), říznačka ← říznout (druhové jméno trávy srha říznačka). Oporu ve slovesné motivaci může mít i převažující současný význam slova ventilačka ← ventilovat. Fundační i motivační základ ve slovesu může mít i označení kalkulačka ← kalkulovat, i kvůli analogii s obdobným počítačka, srov. bod I. (1) tohoto hesla. Slovesný základ má nejspíš i regionální obecné jméno veselačka ve významu slavnost ← veselit se, srov. bod I. (4) výše. Vícevýznamové slovo stojačka, ať už s plným paradigmatem nebo v ustálené vazbě na stojačku, má pravděpodobně základ přímo v některém slovesném tvaru (prézentním kmeni nebo přechodníku), ale v předložkové vazbě není vyloučena ani resufixace maskulina (na stojáka).

IV. Původ ve (5) slovech mechanicky krácených nebo zkratkách má výraz trafačka ← trafostanice. Projevem tzv. prázdné sufixace je obdobný, ve výsledku interjekční přitakací výraz jasňačka/jasnačka ← jasně, napodobující substantivní formu. Sporné je hodnocení výrazu kačka ve významu koruna a kompozit s touto složkou. Mohou mít oporu ve fonetizované výslovnosti prvorepublikové zkratky Kč [káčé], popř. v redukovaném základu Kčs [káčées] (pak by jeho původ odkazoval k sufixu ► -ka), ale právě tak ve fonetizované druhorepublikové zkratce K [ká] (Už jsem se nechala vyfotit, teda 70 ká za 4 fotky […], ► -čka, nebo v psané formě zkratky K, pak by šlo právě o sufix -ačka.

Řetězec -ačka se objevuje v odvozeninách ze sloves, které mají -á/a- v neredukovaném slovesném základu, popř. v základu adjektivním (typ pračka ← prát, ► -čka, stíhačka ← stíhat/stíhací ► -čka / ► -ka). Podobně jej lze hodnotit ve slovech typu hlavačka/Hlavačka (ryba ze skupiny hlaváčovitých, kde převažují hlaváči ← hlavatí, totéž u příjmení), popř. vlasačka – strom s tenkými převislými větvemi, nejspíše ← vlasatý, a v názvech typu zasedačka ← zasedací (místnost). Zcela náhodně je ve slovech přechýlených typu prodavačka ← prodavač, ► -ka.