slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Tento sufix má několik atypických derivátů. Podle korpusových dat frekvenčně naprosto vede rus-alka (jak moc se rozumí adjektivu rusý? jak moc se rusalka chápe jako apelativum? SYN: 9.153), ale z toho je 8.476 výskytů s velkým počátečním písmenem v názvu Dvořákovy opery nebo ve jménu její titulní postavy. Další deriváty se využily v přírodopisné nomenklatuře: třezalka (← třást se, třes?) 1.154, píďalka 348, ostralka (kachna) 66.
Počet korpusových nálezů zdánlivě zvyšují slova zakončená -al-ka (horalka, píšťalka, šťáralka). Substantivum hihňalka sice možná bylo tvořeno rovnou jako femininum, ale z participia hihňal (se). Substantivum kořalka, utvořená v polštině od gorzeć, nemá srozumitelný český základ.
RN, JŠ