Stavba: -(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru (A) předseda, (B) žena; řada utvořených substantiv je (C) obourodá. Obourodá substantiva tvořená sufixem -a jsou násobně četnější než substantiva tvořená totožně, ale rodově vyhraněná. Taková slova bývají expresivně zabarvená, často obecně česká či nářeční.

Při odvozování dochází často ke změnám základových sloves. Samohláska základu se krátí či dlouží: ve dvouslabičných základech se krátká samohláska dlouží (spása ← spasit, zpráva ← zpravit), ve tříslabičných a delších základech se dlouhá samohláska krátí

(obsluha ← obsloužit, posila ← posílit). V jiných případech se základ vybavuje v kořeni vokalickým prvkem a mizí jeho kmenotvorná přípona: opora ← opřít, mela ← mlít. Změny postihují také koncové souhlásky, které tvrdnou: poloha ← položit, porucha ← porušit, nauka ← naučit, rada ← radit, útrata ← utratit, poskvrna ← poskvrnit, úspora ← uspořit. Ojedinělý je ablaut: stoka ← stéci.

Tato substantiva se odvozují nejčastěji ze sloves, dále z adjektiv a substantiv. Charakteristickým významem jsou činitelská jména všech rodů, feminina označující názvy dějů a jejich výsledků (obojí tvořeno ze sloves) a názvy nositelů vlastností mužského i ženského rodu tvořené z adjektiv.

(A) Substantiva rodu mužského

Maskulinní substantiva odvozená sufixem -a náleží ke vzoru předseda. Sufixem se tvoří ze sloves (1) činitelská jména označující povolání, příp. funkci: sluha, rada, předseda, nápověda. Mnohá z těchto činitelských jmen jsou expresivní a pojmenovávají podle negativně hodnocené činnosti: kokta, nimra (← nimrat), pobuda (← pobýt), posera, šťoura, škrťa (← škrtit ,šetřit‘). Základovými slovy jsou slovesa prefigovaná i neprefigovaná, dokonavá i nedokonavá. Názvů funkcí je jen několik málo, ale zato se hojně vyskytují; expresivních výrazů nalezneme víc.

Kategorie činitelských jmen neostře hraničí s málo početnou kategorií názvů (2) nositelů vlastností tvořených z adjektiv: nelida, nezdara (← nezdárný), nenasyta (srov. (C) obourodá jména).

Při tvoření (3) domáckých podob užitím sufixu -a (spolu s mechanickým krácením a případnou alternací základu) vznikají tvary mužských jmen: Eda, Ferda (← Ferdinand), Vláďa, Sláva.

Mechanickým krácením spolu se sufixem -a vznikly také (4) kolokviální výrazy prófa (← profesor), říďa (← ředitel), káťa (← katecheta ,učitel katolického náboženství‘).

Jediným případem svého druhu je neosobní neživotné maskulinum přítula ,svízel obecný‘ (← přítulný), přejaté v době obrození z polštiny.

(B) Substantiva rodu ženského

Nejpočetnější je kategorie (5) názvů dějů: hana, touha, útěcha, snaha, výchova a (6) výsledků děje: nálada, námraza, obruba, průrva, osada; obě skupiny se tvoří ze sloves, a to prostých nebo (častěji) předponových; stanovit hranici mezi názvy dějů a jejich výsledků je v mnoha případech problematické.

Dále se odvozují názvy (7) prostředků činnosti ze sloves prostých: brzda, clona, páka, míra i prefigovaných: schrána, vzpěra, návnada, příloha. Motivace slov je často zastřená: rozvora, vývěva, v některých případech tato kategorie hraničí s předcházejícími názvy dějů.

Sufixem -a je tvořena málo početná skupina (8) činitelských jmen odvozených ze sloves: chůva (s kořenovou alternací o > ů), expresivní kuchta ,kuchařka‘ (← kuchtit), coura (← courat (se)); jiné je flundra ,běhna‘.⁶

Sufix -a se dále uplatňuje při (9) přechylování křestních jmen: Jana, Petra, Vladimíra a (10) jmen přejatých: magistra, bruneta, blondýna, dona.⁷

Obdobně jako u maskulin se sufixem -a (spolu s mechanickým krácením a případnou alternací základu) tvoří (11) domácké podoby ženských jmen (hypokoristika): Bára, Jiřa (← Jiřina), Heda (← Hedvika). Některé z těchto podob mohou figurovat v obou rodech: Stáňa ← Stanislava/Stanislav, Jířa ← Jiřina/Jiří.

Zcela výjimečným slovotvorným procesem vzniklo proprium, které představuje (12) jméno místa Poruba (← porub ,místo v dole, kde se rube‘).

(C) Obourodá substantiva

Obourodá jména mohou označovat příslušníky obou pohlaví, o užití příslušných koncovek rozhoduje konkrétní komunikační situace; často dochází ke stírání rozdílů mezi gramatickým a přirozeným rodem.⁸

(13) Činitelská jména se odvozují ze sloves předponových i nepředponových, dokonavých i nedokonavých: louda, pajda, brepta, nestyda, šmudla (← šmudlit ,ledabyle něco čistit, otírat‘), se zastřenou motivací nekňuba ,budižkničemu‘ (← kňučet).

Sufix -a mají také názvy (14) nositelů vlastností tvořené z adjektiv: čipera, dareba, dotěra, nemluva, nemrava, neposeda; o zřetelných maskulinech viz (2).

Zakončení -a mají jako (15) výsledek adaptace také substantiva přejatá z cizích jazyků, zvláště francouzštiny: kontrola (← fr. contrôle), expresivní mondéna, dále anketa, bageta, etiketa (← fr. enquête, baguette, étiquette); srov. ► -et-; sem patří i slovo bohéma ,společnost bohémů‘ s významem hromadného jména.

SYN2010

Dotaz [lemma=".*a" & tag="N.[MIF].*"] s následným využitím negativního filtru [lemma=".*([^aáeéiíoóuúůyý]ka|ista|ina|ovina|ita|ovna|evna|árna|írna|ucha|ota|ura|oba|tva|dla|istika|itida)"] dává 10.123 lemmat, z toho 86 nad 10.000 dokladů, 494 nad 1.000 dokladů, 1.581 nad 100 dokladů, 3.537 nad 10 dokladů, 3.143 mezi 9–2 doklady, 1.282 po 1 dokladu.

Ve vzorku s 250 výskyty bylo 80 % irelevantních lemmat, odhadní počet platných lemmat je 2.025.

20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: změna (↖6) 36.988, vláda (↖5) 36.367, hra (↖5) 32.252, zpráva (↖6) 27.104, smlouva (↖6) 25.637, budova (↖6) 20.463, podpora (↖5/6) 18.196, spousta (↖6) 17.157,⁹ představa (↖5/6) 16.653, postava (↖6) 15.000, ochrana (↖5/7) 14.720, návštěva (↖5/6) 14.647, výstava (↖5/6) 14.443, příprava (↖5/6) 14.295, doprava (↖6) 14.104, zahrada (↖6) 14.075, příroda (↖6) 13.414,¹⁰ kontrola (↖15) 13.401, ztráta (↖6) 12.677, brána (↖7) 12.639.

Z dalších: správa (↖5) 12.072, úprava (↖5/6) 11.630, dohoda (↖6/7) 10.062, nehoda (↖6) 9.596, jízda (↖5) 9.492, obava (↖5/6) 9.098, Jana (↖9) 5.864, odměna (↖7) 5.166, Petra (↖9) 2.480, opora (↖7) 2.471, Jirka (↖3) 2.080, posila (↖7) 1.989, sluha (↖1) 1.798, sprcha (↖5/7) 1.718, Ondra (↖3) 1.261, Franta (↖3) 1.057, chůva (↖8) 773, Poruba (↖12) 560, Káťa (↖11) 536, markýza (↖10) 480, Lída (↖11) 434, mizera (↖14) 391, Karla (↖9) 389, ničema (↖14) 284, ožrala (↖1) 139, Hela (↖11) 88, nešika (↖14) 68, šikula (↖2) 53, ouřada (↖1) 52, náfuka (↖1) 50, nezdara (↖14) 45, popleta (↖13) 37, šťoura (↖13) 36, doňa (↖10) 35, ochlasta (↖1) 34, posluha (↖1) 28, prďola (↖1) 24,¹¹ nemotora (↖14) 17, říďa (↖4) 13, fláma (↖1) 11, mondéna (↖15) 9, pitoma (↖2) 7, kuchta (↖8) 5, slinta (↖13) 1, škudla (↖13) 1.

Z nezohledněných nálezů:

Specifický případ představuje substantivum osma ,člun pro osm veslařů‘, utvořené z číslovkového základu.

Zakončení -a mají některá pluralia tantum (► -dlo, funkce 7): mluvidla, rodidla, dýchadla, také bradla (← bránit), kolovadla ,tělocvičné náčiní‘ (← kolovat), struhadla mysl. ,zuby hlodavců‘, se silně zastřenou etymologií povidla (← vít ,točit, míchat‘), a to i toponyma: Napajedla, Stínadla, Nažidla, Čihadla.

Frekventovaná substantiva starosta (← starý), přednosta (← přední) jsou tvořeny sufixem -osta; naopak vašnosta vzniklo zkrácením oslovení šlechticů Vaše Jasnosti.

Sufix -a je součástí cirkumfixů ► z- -a, za- -a,► do- -a, ► od- -a, s- -a, utvářejících příslovce spojením předložky a tvaru jména: zhluboka, zamlada, doprava, odmala, spatra.

Žádný z uvedených případů do celkových statistik nezapočítáváme.