slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru (A) pán, (B) muž, (C) hrad, (D) stroj, (E) píseň, popř. kost.
Substantiva s koncovkou/sufixem -0 se odvozují ze sloves a adjektiv. Jako odvozené slovo funguje pouze slovotvorný základ, případně s příslušnou alternací. Nejcharakterističtějším významem je označení názvů dějů a stavů, výsledků dějů (maskulina a feminina) a názvů vlastností (feminina).
Substantiva rodu mužského životného
(A) Ke vzoru s tvrdým zakončením náleží názvy (1) původce děje odvozené ze sloves: špeh, expresivní bloud (pošetilec), s významovým posunem plaz; jsou utvořeny dnes už neužívaným způsobem.
Ojedinělým případem je utváření názvu (2) nositele vlastnosti z adjektiva: blbý → blb.
(B) Ke vzoru s měkkým zakončením jsou řazena jména (3) nositelů vlastností utvořená ze sloves přes jmenná adjektiva: učeň, sršeň. Jde rovněž o výjimečné případy, etymologicky již zastřené.
Substantiva rodu mužského neživotného
Při odvozování dochází k častým změnám základů sloves – ablaut: plot ← plete, vlak ← vléci, název ← z0vát; krácení či dloužení samohlásky základu: zápal ← zapálit, zisk ← získat, nákup ← nakoupit, ale ráz ← razit, pád ← padnout. Otevřené základy sloves se mění v zavřené: pokyn ← pokynout, otvor ← otevřít. Nejpestřejší je situace u starých sloves vzoru krýt: krov ← krýt, rov ← rýt, šev ← šít, smích ← smát se, boj ← bít, hnůj ← hnít, lůj ← lít. V řadě případů je odvození již neprůhledné: sen ← spát, sluch ← slout, slyšet.
Změny zasahují také předpony. Prefixy ► na-, ► za-, ► při-, ► u-, ► vy- se vždy dlouží: náklad, základ, příklad, úklad, výklad. Další prefixy podléhají dloužení částečně: ► pro-: průsek × projev, ► do-: důvod × dopad, ► po-: půvab × pokyn, ► pře-: přívoz × přehmat. Předpona ► s- se mění v ► sou-: souhrn ← shrnout, součet ← sečíst. V několika málo případech (s významem označujícím zbytek, výsledek po určité činnosti) se předpona po- mění v ► pa-: pařez ← pořezat, pačes ← počesat.
(C) Ke vzoru s tvrdým zakončením náleží početně nejvíce zastoupené skupiny odvozené ze sloves – názvy (4) dějů a stavů: běh, tok, provoz, postřik a (5) výsledků děje: úpal, mráz, plot, výstřel, zánik. Tvoří se hojně většinou z dokonavých sloves s předponou, podléhají výše popsaným změnám.
Dále mají tvrdé zakončení názvy (6) prostředků činnosti, jejichž základem jsou buď slovesa nepředponová (vůz, kryt) nebo předponová (poklop, výtah).
Tvrdou koncovku nalezneme také u názvů (7) míst odvozených ze sloves (hraničí s kategorií (5) výsledků děje): brod, násep, průkop. Řídké jsou názvy (8) původce děje odvozené ze sloves: dorost.
(D) U vzoru s měkkým zakončením nalezneme ojediněle názvy (9) dějů a stavů: boj, výdej, rozvoj a (10) výsledků děje: lůj, hnůj (srov. hláskové změny).
Hranici mezi názvy dějů a jejich výsledků není často možné jednoznačně stanovit.
Pouze několik málo názvů (11) prostředků činnosti má měkké zakončení: náboj, závoj. Prvotnost slovesa ve dvojici stroj – strojit je nejasná.
Substantiva rodu ženského
(E) Feminina tvořená sufixem -0 se skloňují podle smíšeného vzoru píseň nebo podle vzoru kost. Některá substantiva mezi oběma vzory kolísají, proto nejsou obě kategorie důsledně odděleny. Tímto způsobem se dnes už slova netvoří.
U substantiv rodu ženského tvoří sufix -0 (12) názvy dějů a stavů: seč, zpověď, smršť, stráž a (13) výsledků děje: drť, lež, směs, závěj, strž. Odvozují se ze sloves dokonavých i nedokonavých, prefigovaných i neprefigovaných, koncová souhláska podléhá většinou měkčení. Významovým posunem vznikají jména (14) prostředků činnosti: zdviž, nádrž.
Další kategorii představují (15) jména vlastností odvozená z adjektiv: červeň, zeleň, žluť, běl. Významově posunuté a etymologicky méně průhledné jsou: tíseň ← těsný, veteš ← vetchý, houšť ← hustý, tvrz ← tvrdý, nesnáz ← nesnadný. Z adjektiv na ► -oký, -eký se tvoří: šíř, dál, hloub, tiš (zejm. v básnickém jazyce).
Zvláštním případem jsou významově rovnocenné deverbativní dvojice feminin (odlišené často stylisticky), jejichž členy mají tvary podle vzoru píseň i růže: ráž0/ráže, skrýš0/skrýše, tůň0/tůně, zář0/záře, s částečně rozlišeným významem kuchyň0/kuchyně.
Sufix -0 mají ojediněle jména (16) nositelů vlastností utvořená ze sloves přes jmenná adjektiva: pochodeň (← pochodní světlo ← chodit).
Sufix -0 se objevuje i v názvech (17) propriálního charakteru: Újezd (← jezdit), Ochoz (← chodit) ‚území vytyčené objížděním, obcházením‘, Prosek (← sekat) ‚prosekaná cesta v lese‘, Polom (← lámat, lomit) ‚místo s původním lesem, polámané či pokácené‘ – významem jsou blízké názvům výsledků děje.1 Tvoření lze chápat jako cirkumfixaci, někdy i jako prostou sufixaci (Újezd ← ujet ,utéci se někam‘, Prosek ← prosekat).
Zcela ojedinělá substantiva (propria) vznikla (18) substantivizací mechanicky zkrácených l-ových příčestí sloves: (páter) v/Vyklouz (člověk, který „vyklouzl“ z kněžského semináře, nedostudovaný bohoslovec, příp. zběhlý (katolický) kněz), Proklouz (překlad jména Passepartout z Vernova románu Cesta kolem světa za 80 dní).
Adaptovaná substantiva
Sufix -0 nalezneme rovněž jako výsledek resufixace u původně latinských či latinou zprostředkovaných přejatých slov zakončených na -us, -um. Takto adaptovaná substantiva se skloňují podle vzoru pán u životných maskulin, u neživotných podle vzoru hrad.
Adaptační proces probíhal s různými výsledky: původní rodové a pádové koncovky byly eliminovány (nerv ← nervus, fragment ← fragmentum), nebo zachovány (status ← status, futurum ← futūrum). V několika případech došlo k přejetí slova s původním zakončením i bez něj (vir, virus ← vīrus, tyf, tyfus ← tyfus), ojediněle jsou taková slova významově diferencována (cirk ← cirkus ,starořímská kruhová závodní dráha‘, ,půlkruhovitý ledovcový kar‘ × cirkus ← cirkus ,zábavní podnik pod stanem‘ (také ,pestré dění‘ a jiné přenesené významy); jiné je trop ,zničený, být trop‘← fr. trop ,příliš (mnoho)‘ × tropus ← lat. tropus ,obrazné pojmenování‘). Zvláštním případem je adaptace propriálního lemmatu: Benedikt (← lat. Benedictus ← benedictus ,požehnaný‘). Při procesu přejímání dochází u slov k vokalickým i konsonantickým adaptacím: génius ← genius, úzus ← ūsus, kvantum ← quantum, delikt ← dēlictum.
Slova, v nichž se takto vzniklý sufix -0 objevuje, nelze spolehlivě zpracovat pro veliký objem materiálu (viz frekvenční zprávu). Omezili jsme se proto na substantiva zakon-
čená na -t/-z/-s, jejichž základem je latinské participium perfekta (advokát ← advocatus), příp. název výsledku děje (text ← textus) a několik málo substantiv zakončených -l existujících vedle adjektiv na ► -(b)ilní, srov. senzibil ← senzibilní ← lat. sēnsibilis ,citlivý, citelný‘.
Ve skupině slov (19) s původním zakončením -tus/-zus/-sus nalezneme pojmenování osob označující povolání nebo funkci: kandidát (← lat. candidātus, doslova ,oděný v bílém‘2), architekt (← něm. Architekt ← lat. architectus ,stavitel‘); dále jména neživých konkrétních i abstraktních entit: aparát (← lat. apparātus ,vybavení‘), konflikt (← lat. cōnflictus ,srážka‘), respekt (přes něm. Respekt ← lat. respectus ,ohled‘), přičemž abstrakta početně převažují.
Přejatá slova s (20) původním zakončením -tum/-zum/-sum reprezentují především neživotné konkrétní i abstraktní entity: incest (← lat. incestum ,nečisté‘), plebiscit (← lat. plēbīscītum ,usnesení plebejského shromáždění‘), dokument (← lat. documentum mj. ,důkaz‘), subjekt (← lat. subiectum ,podklad, podmět aj.‘).
Koexistence (21) substantiva zakončeného -l a adjektiva na ► -(b)ilní je skutečností omezenou na několik málo případů: vedle zmíněné dvojice senzibil – senzibilní a kompozita fotosenzibil – fotosenzibilní lze doložit dvojici debil ← debilní (← lat. dēbilis ,(tělesně) slabý‘) a složeného polodebil ← polodebilní, dále automobilní ← automobil (kompozitum z řec. auto- ,samo-‘ a lat. mōbilis ,pohyblivý‘).
SYN2010
Dotaz [lemma=".*[^aáeéěiíoóuúůyý]" & tag="N.*"] s následným využitím negativního filtru [lemma=".*ost|.*est"], [lemma=".*ek|.*ec|.*ík"], [lemma=".*áč|.*tel|.*ač|.*ič"] a [lem-
ma=".{3,10}[o|e|i|u](kaz|vod|zpěv|daj|pis|žrout|jed|vál|lízal|doj|lov|hled|jem|lam|měr
|met|var|drap|mráz|cel|žer|zpyt|cvik|klam|tisk|fil|fob|běh|mil|ryt|řez|noš|kop|pas|pad|
pich|trysk|vrat|rys)"] dává 48.300 lemmat, z toho 3 nad 100.000 dokladů, 237 nad 10.000 dokladů, 1410 nad 1.000 dokladů, 6206 nad 100 dokladů, 16.825 nad 10 dokladů, 16.722 mezi 9–2 doklady, 6.897 po 1 dokladu.
Ve vzorku s 250 výskyty bylo 70,4 % irelevantních lemmat, odhadní počet platných lemmat je 14.297.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: rok (↖5) 340.4833, případ (↖5) 75.670, stát (↖19) 45.4094, způsob (↖5) 45.550, zákon (↖5) 42.052, pohled (↖5) 39.078, kraj (↖10) 36.352, důvod (↖5) 34.613, vztah (↖4) 33.879, zájem (↖4) 32.026, projekt (↖19) 31.926, počet (↖5) 29.640, úřad (↖5) 28.568, pocit (↖4) 28.263, směr (↖5) 27.468, prostor (↖5) 26.753, bod (↖5) 26.526, základ (↖5) 25.379, byt (↖6) 25.188, názor (↖5) 22.740.
Z dalších: rozdíl (↖5) 22.623, pomoc (↖13) 21.759, odpověď (↖13) 17.049, boj (↖9) 16.700, závěr (↖6) 15.720, objekt (↖20) 14.379, prodej (↖9) 13.364, řeč (↖12) 13.149, zbraň (↖14) 12.271, chuť (↖13) 10.343, fakt (↖20) 10.298, lék (↖6) 8.082, smích (↖5) 7.603, výdaj (↖10) 5.375, pověst (↖13) 4.915, směs (↖13) 4.375, mobil (↖21) 4.154, přístav (↖7) 3.896, nádrž (↖14) 3.610, zeleň (↖15) 3.494, nápoj (↖11) 3.463, oblek (↖6) 3.169, dialog (↖19) 2.826, náboj (↖11) 2.243, kult (↖19) 1.501, plaz (↖1) 1.047, dorost (↖8) 763, výplň (↖13) 715, modř (↖15) 658, pochodeň (↖16) 694, gel (↖20) 662, zpověď (↖13) 656, učeň (↖3) 542, zvěd (↖1) 193, blb (↖2) 177, bacil (↖20) 164, dromedár (↖19) 30.
Substantiva filozof, psycholog, ekonom, chirurg, matematik apod. pokládáme za vývojově prvotní a formálně jednodušší vůči abstraktům se sufixem -ie (filozofie atd.; matematika), ze synchronního pohledu pak za výsledky paralelního tvoření filozof/filozofie/filozofický, takže substantiva typu filozof rovněž nezapočítáváme.
Nulový sufix se může kombinovat s procesem kompozice (ze sloves životná maskulina: vodomil, kožojed, čaroděj, zpravodaj a neživotná maskulina: kulomet, tlakoměr, vodovod, z adjektiva jitrocel), ale tyto případy zde nesledujeme a do celkových statistik nezahrnujeme (srov. užití negativního filtru v rámci SYN2010).
I u proprií nalezneme jména vzniklá slovotvorným procesem skládání (zde pouze toponyma): Hostivař (← varovat), Chotěboř (← bořit), Ratiboř (← bořit), Vladislav (← slavit), Boleslav (← slavit), kdy druhý člen složeného jména je tvořen od slovesa.
Neživotná maskulina nadprůměr, předkrm atp. chápeme jako tvořená cirkumfixy (► nad- -0, ► před- -0), za fundující slovo je považováno substantivum. U některých je již motivace zastřená: podzim (► pod- + -0).
U některých adverbií tvoří sufix -0 variantní podobu komparativu, a to se zakončením -e(ě)ji/-0: nížeji/níž0, hlouběji/hloub0 a -e(ě)/-0: blíže/blíž0, výše/výš0, více/víc0, společně s úžením vokálu lépe/líp0 a obecné méně/míň, déle/dýl0.
KN, JŠ
1 Substantiva ú/Újezd, o/Ochoz a p/Polom nalezneme v SYN2010 i jako apelativa (újezd: 152 dokladů × Újezd: 106 dokladů, ochoz: 1.005 dokladů × Ochoz: 30 dokladů, polom: 110 dokladů × Polom: 48 dokladů).
2 Uchazeči o funkci předstupovali v nabílené tóze.
3 Jako vysoce frekventované slovo zařazeno i přes již neprůhlednou etymologii (rok ,doba, lhůta ujednání‘ ← rok ,řeč, jednání‘ ← říci).
4 Z pozdnělat. status ,stát, zřízení, poměry‘.