Stavba: -óz(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

Stavební prvek přejatých slov, výsledek adaptace řeckého sufixu -ōsis (diagnóza ← z řec. diagnōsis) a německého sufixu -ose (glukóza ← z něm. Glukose). Připíná se až na ojedinělé výjimky k cizím základům.

Zřetelně se vyděluje především (1) v názvech onemocnění a jiných abnormálních stavů živých organismů: tuberkulóza, borelióza, salmonelóza, mykóza, skleróza, psychóza, neuróza; hypnóza, narkóza; (2) v názvech dějů/procesů (přírodních i společenských): symbióza, endocytóza, nekróza, osmóza; prognóza, diagnóza, apoteóza, semióza; a (3) v názvech sacharidů: glukóza, fruktóza, sacharóza, maltóza, laktóza, celulóza.

Ojediněle lze sufix -óza vyčlenit i u jmen jiných významových skupin, a to (4) názvů rostlin: mimóza,²³⁹ tuberóza; (5) názvů hornin: arkóza; (6) názvů rostlinných a živočišných společenství: cenóza (v korpusu SYN2010 výhradně v kompozitech: fytocenóza, zoocenóza, biocenóza).

(7) K českým a počeštěným základům se sufix připojuje jen okazionálně (jde o jednodokladové deriváty), a to výhradně jako prostředek jazykového humoru: vypitóza ,stav organismu po vypití velkého množství alkoholu‘; pneumatikóza ,typ obezity spojený s nadměrným ukládáním tuku na břiše‘; balvanóza ,nedostatek romantiky u mužů‘; bruselóza ,nekritická víra v Evropskou unii‘.

Do statistik nezahrnujeme (a) jména, jejichž koncový řetězec -óza nemá status sufixu: póza, próza; (b) jména utvořená následnou prefixací nebo kompozicí: hypervitaminóza (← vitaminóza), sebehypnóza (← hypnóza).