Stavba: -át()k(o), kde (o) reprezentuje koncovky vz. město, () reprezentuje vkladné e (např. děvčátek).

Sufixem se tvoří substantiva od substantiv, a to především (1) deminutiva. Základovým slovem jsou většinou substantiva skloňovaná podle vzoru kuře, u nichž lze chápat odvozovací základ jako rozšířený kmen (kuř-at-a – kuřátko) a interpretovat je následně jako deminutiva tvořená sufixem ► -ko. Analogií mohou být i deminutiva od slov řeckého původu (téma/tém-at-u – témátko). V několika případech se ovšem základovým slovem pod tlakem analogie stávají i další neutra a okrajově i další substantiva. Více dokladů nacházíme mezi substantivy tvořenými sufixem ► -iště (schodišťátko, sídlišťátko, parkovišťátko). U nesklonných substantiv cizího původu zakončených na vokál se sufix -átko používá k tvoření sklonné varianty s rysem deminutivnosti (filátko, kanapátko, kupátko, relátko).⁴⁷ Působení analogie vidíme i u synonym cukrlátko a cukrátko a u deminutiv od substantiv označujících mláďata / nedospělé jedince, přičemž chybí základové substantivum skloňované podle vzoru ‚kuře‘: neviňátko, nedělňátko, vepřátko, princátko. Okazionálně se sufixem -átko tvoří propria (hypokoristická formální neutra): Honzátko.

Za slova odvozená sufixem -átko nepokládáme slova utvořená jiným způsobem (např. sufixy ► -ko, ► -tko: viz výše formulaci dotazu. Ručně jsme pak vyřadili substantiva tvořená od sloves sufixem ► -tko (sluchátko, zrcátko, lehátko, sedátko).