Stavba: ovit(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.

Sufixem se odvozují adjektiva od substantiv. Sufix vyjadřuje význam (1) připomínající to, co označuje základové substantivum: válcovité tělo, kýčovitý obrázek, věžovitá stavba. Příslušná adjektiva jsou součástí řady zoologických a botanických souslovných termínů: muchomůrka hlízovitá, psík mývalovitý, tořič čmelákovitý. Užívají se také k označení čeledí v rámci zoologické nomenklatury (přecházejí pak k slovnímu druhu substantiv): kaprovití, jelenovitý, velbloudovití. Sufixem -ovitý se dále vyjadřuje význam (2) mající, obsahující v hojné míře to, co označuje základové substantivum: kopcovitá krajina, uhrovitá tvář, šlachovitý muž. Z významového rysu „hojné míry“ vyplývá, že takto utvořená adjektiva jsou motivována plurálovým tvarem substantiva, např. kopcovitý ← kopce; šlachovitý ← šlachy. Některé deriváty lze přiřadit k významu (1) i (2), srov. kaňonovité koryto řeky × kaňonovitá krajina. U nemnoha adjektiv lze rozpoznat význam (2), ovšem bez kvantifikační složky: (3) mající, obsahující to, co označuje základové substantivum: stupňovitý svah.

Lexikální význam některých adjektiv utvořených sufixem -ovitý je více či méně odlišný od slovotvorných významů (1) a (2), např. pracovitý ,který rád a hodně pracuje‘ (pracovitá dívka), jmenovitý ,jménem, jmény výslovně uvedený‘ (jmenovitý seznam), plánovitý ,určený, řízený plánem‘ (plánovitý postup).

Některá adjektiva utvořená sufixem -ovitý jsou synonymní s adjektivy na -ovatý: uhrovitý/uhrovatý, uzlovitý/uzlovatý, houbovitý/houbovatý. Volně ovšem oba sufixy zaměňovat nelze, srov.: *kočkovatý, *pracovatý aj. Synonymie s jinými sufixy je spíše výjimečná, např. vejcovitý/vejčitý.