Stavba: -c(í), kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru jarní, u zpodstatnělých soubor koncovek skloňovacího typu vedoucí/telecí.

I. Od slovesného kmene přítomného se tvoří adjektiva na -ící/-oucí, zvaná tradičně adjektiva dějová. (Tvořit lze mechanicky z tvaru přítomného času ve 3. osobě plurálu, např. (oni) žijí, rostou, rozhodují, vznikají → žijí-cí, rostou-cí, rozhodují-cí, vznikají-cí. Nepravidelnosti viz níže. Historicky vznikla tato adjektiva zpřídavněním jednoho z tvarů přechodníku přítomného rostouc + -í, žijíc + -í.) Taková adjektiva se tvoří paradigmaticky od nedokonavých sloves. Označují (1) aktuální vlastnost plynoucí z děje (rostoucí, žijící). Některá z nich se (2) dezaktualizují, nabývají význam hodnotící (vynikající) a spolu s ním schopnost stupňovat se (vynikajíc-n-ější).

Nepravidelností v tvoření je několik typů. Východiskem jsou v některých případech starší nebo už neužívané tvary: tekou-cí, nemohou-cí, vycházejí-cí; víží-cí se, skvoucí. Využije se jinak neužívaný vid: zničující. Z různých příčin vznikly dublety, např. civící/civějící, řeřavící/řeřavějící, pekoucí/pečící, lhoucí/lžoucí, droucí/dřící; tlící/tlející, plovoucí/plavající, lhoucí/lhající.

Adjektiva (1) a hlavně (2) se v řadě případů substantivizují ve významu (3) názvů osob: vedoucí, nastávající, cestující, sloužící, věřící.

Některá adjektiva nelze synchronně odvodit od přítomného kmene příslušného slovesa: budoucí, žádoucí, vroucí, skvoucí. Okrajové jsou deriváty s dvojí možnou motivací (smrtící ← smrtit/smrt). Nepravidelně je utvořeno adjektivum padoucí v kontextu padoucí nemoc (padoucnice pojmenovaná jako nemoc, při níž nemocný padne).

II. Od slovesného kmene minulého/infinitivního se příponou -cí tvoří adjektiva na -ací, -ecí/-ěcí, -icí, -ovací, zvaná tradičně adjektiva účelová. Při odvozování docházívá k různým hláskovým změnám, někdy i k vložení samohlásky: číst → čtecí, péct/péci → pečicí, hníst → hnětací, tisknout → tiskací; z dnešního hlediska je nepravidelně tvořeno adjektivum visací. Takto tvořená adjektiva mají význam (4)účelový – sloužící k čemu / lze s ním dělat činnost pojmenovanou slovesem: vzdělávací, psací, obývací, řídicí, hrací. Podle kontextu mohou nabývat i další významy: srov. dýchací přístroj × potíže, hlasovací lístek × právo, zažívací soda × potíže. Význam adjektiva mnohdy lépe osvětlí název děje / dějové jméno / infinitiv: potíže se zažíváním, potíže s dechem, právo hlasovat. Systémové zpodstatňování je spíš výjimečné: bicí (typ hudebních nástrojů); v kontextu může zpodstatnět třeba převléknout se do domácího/spacího.

Je několik faktorů, které způsobují nijak vzácné nerozlišování adjektiv na -icí × -ící. (a) V označeních role/úřadu/funkce osob se účelová adjektiva nahrazují dějovými: světící biskup, velící důstojník. (b) Chladicí věže a podobná zařízení, pojmenovaná podle účelu, jsou mnohdy ve stálém provozu; pozměňovací návrh bývá vznesen s úmyslem, aby se stal pozměňujícím;⁶² v takových případech volba -ící není významově scestná. (c) Rozdíl ve výslovnosti [i] × [í] nebývá zřetelný. (d) V cizích jazycích mívají oba typy mnohdy jediný ekvivalent: např. Sleeping Beauty ,Spící kráska, Šípková Růženka‘ i sleeping car/bag/pill ,spací vůz/pytel/pilulka‘.

III. Samostatnou skupinu tvoří adjektiva na -oucí od substantivního základu v etymologické figuře zvané hebrejský superlativ (pravda pravdoucí, zima zimoucí). Označují (5) nejvyšší míru kvality motivujícího substantiva, které rozvíjejí v pozici postponovaného shodného přívlastku. S podobným významem (5a) (nej)vyšší míry vlastnosti se setkáme u adjektiv od adjektivního základu, většinou od adjektiv označujících barevné kvality (modroucí, zlatoucí).

IV. Od adverbiálního základu se tvoří jediné adjektivum s významem (6) širokého vztahu k motivujícímu adverbiu místa (domácí), které je nejfrekventovanější ze všech adjektiv na cí. Kromě adjektivní funkce zpodstatnělo.

Za slova odvozená sufixem -cí nepokládáme kompozita (vč. adjektiv tvořených prefixoidem sebe-) jako např. všemohoucí, okolojdoucí, sebezničující, kulturně-vzdělávací, lidsko-zvířecí, velkoknížecí (celkem 118 lemmat v korpusu SYN2010). Řetězec -cí mají i adjektiva, která nejsou tvořena příslušným sufixem (rudolící, širokoplecí), číslovka řadová tisící⁶³ a dalších celkem 12 lemmat adjektiv odvozených od rozšířeného kmene substantiv vzoru kuře sufixem ► -í (např. kuřet- → kuřecí, pod. telecí, knížecí). V korpusu SYN2010 je jich celkem 30 a do statistik zařazena nejsou. Do statistik jsme rovněž nezařadili lemmata označkovaná jako jiný slovní druh než adjektivum. Týká se to jednak lemmat označkovaných a desambiguovaných substantivizovaných adjektiv (vedoucí, cestující atd.), celkem 23 lemmat, jednak lemmat neutvořených substantiv náhodně zakončených na řetězec cí (např. zápecí a proprií jako Tachecí, Strašecí a další, celkem 5 lemmat), jakož i lemmatu nevlastní předložky pomocí a adverbiální spřežky mermomocí.